Show me the way #11

28. března 2011 v 13:00 | Anette |  Show me the way

Autor: Crazy.De.Bill
Warning: hetero
11.
Neletíme dlouho, za necelé dvě hodiny vystupujeme na letišti v Paříži. Počkáme na kufry, a pak jedeme do hotelu, kam jen dáme kufry, pár minut si odpočneme a vyrazíme ven. Tenhle večer jak se zdá, bude asi hodně dlouhej.
Pěšky dojdeme k Eiffelově věži. Je to obrovská stavba, větší, než jsem si myslela. Na to že je skoro 9 hodin večer je tu dost lidí.
"Ani jsem si nevzala foťák.." postěžuju si. Bill se ale jen usměje a z tašky vytáhne svůj.
"Já myslím na všechno.." mrkne na mě, vyfotí Eiffelovku a pak uděláme pár fotek mezi sebou.
Když se vyblbneme z foťákem, jdeme nahoru. Rozhodneme se jít po schodech, i když nejsme ani v 1. plošině a všichni jsme zadýchaní a už nemůžeme. Doplazíme se tam málem po břiše.

"To je teda romantika.." pronese Tom ironicky a všichni se začneme smát. Z posledních sil dojdeme k zábradlí. Jsme sice ve spodní části, ale i tak je perfektní výhled. Všichni okamžitě zapomenou na to, že byli hrozně vyčerpaní z chůze po schodech a užívají si krásu Paříže. Nikdo ani nemluví, Tom chytne Alex kolem pasu a ona se na něj nalepí. "Zamilovanej páreček.." pomyslím si. Ucítím Billovi ruce, jak se mi omotávají kolem pasu a tisknou mě k němu blíž. Zvednu k němu oči a usměju se.
Bill mi úsměv oplatí. "Je tu nádherně.." řekne tiše. Já jen přikývnu. Ještě chvíli se kocháme výhledem, než si na chvilku sedneme do jedné z kaváren a dáme si jen něco k pití. Potom vyrazíme do dalšího patra. Tentokrát ale radši jedeme výtahem. Z druhé plošiny je ještě krásnější výhled, chvíli koukám s otevřenou pusou, než si vzpomenu, jak se zavírá. Je taky vidět mnohem dál než o patro níž. Kluci nás ale moc dlouho nenechají pozorovat výhled, odtáhnou nás do restaurace, jejíž název nedokážu snad ani vyslovit. Na bílé vyřezávané desce je zlatým písmem napsáno "Amour Sraphique".
"Co znamená ten název?" předběhne mě Alex s mojí otázkou, někdy se vyplatí mít dvojče, aspoň nemusím otvírat pusu.
Tom pokrčí rameny. "Já nevím, francouzštinu jsem vždycky flákal.." zasměje se.
Bill to taky neví, ale aspoň hledá ve slovníku. "Tak je to nejspíš láska nebeská..to je hezký, ne? Usměje se a já se začnu smát jeho výrazu, culí se jak malý dítě.
"Tak pojďte, lásky, mám hlad.." zavelí Tom a všichni se nahrneme do restaurace. Sedneme si ke stolu, z kterého je nejlepší výhled ven. Pořád nemůžu věřit, že jsem vážně tady.
Když nám servírka donese jídelní lístky, bojím se, že budu muset vybírat náhodným výběrem, ale naštěstí je u každého jídla anglický překlad. Angličtina je jediný jazyk, který kromě němčiny zvládám. Alex je na tom stejně. Kluci jsou na tom díky cestování o něco líp, ale to jim teď stejně moc nepomůže.
Jídla máme vybraný během chvíle, všichni se totiž shodneme na pizze. Až teď mi došlo, jak velký mám hlad. Když servírka konečně donese pizzu, všichni se do ní pustíme, jak kdybychom týden nejedli. Po jídle ještě chvíli sedíme a povídáme si, než se vydáme do poslední a nejvyšší části Eiffelovky. Tam se zase svezeme výtahem, protože schody tam nevedou. Hned jak vyjdeme z výtahu, a já vidím tu hroznou výšku, trošku se mi zamotá hlava. Bill mě ale chytne za ruku, tak je mi o něco líp. Snad celou Paříž máme jako na dlani. Jestli byl výhled z 2. patra dokonalej, tak pro tohle nemám slov. Světla pouličních lamp se zdají jako malé zářící tečky. Když zvednu hlavu k obloze, nikde není ani mráček. Hvězdy se zdají, jako by byli na dosah mojí ruky. V téhle chvíli bych byla schopná zapomenout na všechno a žít jen pro tuhle chvíli. Je tu nádherně a mám tu ty, který miluju. Podívám se na Billa, ten mě asi už chvíli pozoruje. Omotám mu ruce kolem krku a nalepím se na něj. Položí mi ruce na boky a políbí mě.
"Jak se ti tu líbí?" zeptá se po chvíli.
"Nejradši bych tu zůstala na vždycky.." usměju se a hlavu si položím na jeho rameno. Jednou rukou mě hladí po zádech. Tiše mu vrním do ucha a užívám si tuhle chvíli. Nevšímám si lidí, kteří se pohybují kolem nás. Jako by jsme tam stáli sami.
Trvá nám dlouho, než se rozhodneme konečně slézt dolů. Ale jdeme hlavně proto, že bude končit otvírací doba. Tentokrát jedeme výtahem až dolů. Je zvláštní stát zase na pevné zemi.
"Já mám ještě hlad.." prohlásí Alex.
Tom se k ní přidá. "Já taky, jdeme ještě někam do mekáče?" podívá se na mě a na Billa. My přikývneme, tak se ještě jdeme najíst a potom do hotelu. Rozloučíme se s Alex a Tomem, kteří mají pokoj hned vedle mě a Billa.
Dám si krátkou sprchu a jsem ráda, když si konečně lehnu do postele a kolem mě se omotají Billovi ruce.
"Co nás čeká zítra?" zeptám se, když si uvědomím, že před sebou máme ještě dva dny tady. Nechci myslet na to, že mě pak čeká každý den vstávání v 6 ráno a škola.
"Zítra bude zábava.. procházka po Paříži a nákupy.." usměje se a dá mi malou pusu.
"Tak to abychom koupili ještě pár kufrů.." začnu se smát, když si vzpomenu, s čím jsme přijeli.
"To asi jo, proto jsme přece přivezli tak málo věcí.." směje se taky.
"Tak teď už všechno chápu.." dám mu pusu a proti své vůli zívnu.
"Ale teď už spi, byl to dlouhej den..a zítra bude taky.." krátce mě políbí. "Dobrou."
"Dobrou.." položím mu hlavu na rameno a během krátké chvíle spím.

© Crazy.DE.Bill (http://mywordabout.blog.cz/)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Show me the way

Ano

Komentáře

1 Sajka Sajka | 17. dubna 2011 v 22:59 | Reagovat

To je tak krásné :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama