Show me the way #4

21. března 2011 v 13:00 | Anette |  Show me the way

Autor: Crazy.DE.Bill
Warning: hetero
4.
"Co je, viděla jsi ducha?" kouká na mě Alex
"Ne.. víš kdo je tohle?" ukážu jí časopis
"Hmm.. nějaký Tokio Hotel, jo o těch už jsem slyšela.." pokrčí rameny jakoby nic
"A tohle je Bill! Ten co mě pozval na pizzu!" mávám jí časopisem zběsile před obličejem. Ona na mě jen kouká, jako bych se zbláznila.
"To jako fakt? Takže já bych měla mít rande s tím.. Tomem? No ty vole.."
"Jo! Tak proto si myslel, že chci autogram..no tak to je něco.." lehnu si na postel a snažím se uklidnit. Já že si píšu s někým slavným, po kom se může většina puberťaček málem pozabíjet? No to je na mě trochu silný kafe.
"Řekneš mu, že víš kdo je?" vytrhne mě z mých myšlenek Alex

"Já nevím.. zatím asi ne..ale určitě mu to řeknu, aby si nemyslel, že jsem bláznivá fans a jen to na něj hraju.."
"Jo, to bude nejlepší.. no tak tys mě teda dostala, ségra.."
"To já sebe taky.." zasměju se, i když to zní spíš, jak kdyby mě někdo škrtil.
Ještě dobu mi trvá, než se z toho šoku vzpamatuju. Alex chce samozřejmě všechno probrat, jestli to je fakt on, jestli měl tohle a tamto.. takže tam kecáme, než jí vyhodí sestra, že už je po návštěvních hodinách. Dneska tam není Mischelle, tak mi nezbyde nic jinýho, než si číst.
Taky si píšu s Billem, ale ne tolik jako včera.
A tak to běží pár dní pořád stejně. Píšu si s Billem, chodí za mnou naši a ségra, chodím na různý vyšetření a na chemoterapie, který jsou dost nepříjemný. Bývá mi po nich zle a co je nejhorší, začnou mi padat vlasy, což vydejchávám dost těžce.. Ani jsem ještě nebyla schopná Billovi říct, že už vím kdo je. Líbí se mi, že se ke mně chová jako obyčejnej člověk, nevím, jak se bude chovat potom.
Jednou, když mu napíšu, že si s ním už nemůžu moc psát, protože mi dochází kredit, mi volá.
"Ahoj Bille.." pozdravím ho. Slyším, jak mám unavenej hlas a doufám, že to na mě nepozná.
"Ahoj Vando, jak se vede? Nebudím tě?"
"Ne, nebudíš.."
"Zníš nějak unaveně.." je lepší, než jsem si myslela.
"To se ti jen zdá, jsem ráda, že tě slyším.."
"Já jsem taky rád.. kdy se vracíš domů?"
"Asi za týden, možná dýl, ještě přesně nevím.."
"A nechceš mi aspoň říct, co tam děláš, když už ne kde jsi?"
"Nic zajímavýho.." odbydu ho, ani nevím, co bych mu řekla, abych mu nelhala
"Dobře..uvidíme se, až se vrátíš?"
"Snad jo.." odpovím trochu neurčitě. Popravdě nemám moc sil na to někam chodit, ale to bych zvládla líp než to, že mi vypadali vlasy. Doktoři mi sice řekli, že mi zase narostou, ale to mi je teď prd platný. I když pořád nosím na hlavě šátek, připadám si blbě.
"Dobře, zvu tě do kina..a zase na pizzu.."
"Fajn..no.. já bych ti chtěla něco říct.. ale nevím, jak se potom budeš chovat.." začnu pomalu. Bill chvíli mlčí, asi přemýšlí, co ze mě vypadne.
"Tak povídej.."
"Já jen..už vím, proč sis myslel, že chci podpis..dostal se mi do ruky časopis a tys..byl jsi na přední straně.." řeknu čekám jeho reakci. Na druhé straně je ale ticho. "Bille, jsi tam?"
"Jo jsem..promiň..já jen nevěděl co na to říct.."
"Aha.." řeknu inteligentně a mlčím prozměnu já.
"To je škoda, líbilo se mi, že jsi mě neznala jako celebritu.." řekne do ticha
"Myslíš si snad, že se teď kvůli tobě poseru a poletím si pro památníček?" usměju se pro sebe. Bill se na druhým konci začne smát.
"Snad ne.." řekne se smíchem, jsem ráda, že je zase veselej
"Tak s tím nepočítej..poznala jsem tě jako Billa s politou mikinou a tak to taky zůstane.. Billa zpěváka skupiny Tokio Hotel neznám, jen vím, že někdo takovej existuje, tím to pro mě hasne..chtěla jsem, abys to věděl.."
"Díky, vážím si toho.."
"To jsem ráda.."
"A teď, když já před tebou nemám žádný tajemství, řekneš mi konečně kde jsi? Já tě taky pořád budu brát jako tu Vandu, která mě polila kafem.."
"Myslím že neřeknu..možná jindy..teď už jsem vážně utahaná, tak jdu spát.. dobrou Bille.."
"No dobře.. tak dobrou.."
Položím telefon a ještě chvíli přemýšlím, než se v klidu odeberu do říše snů.

Další den dostanu na pokoj konečně nějakou společnost. Dají i tam holku, která je o pár let mladší než já, ale taky má leukemii. Jmenuje se Klaudie, není moc výřečná, takže jsem na tom skoro stejně jako předtím, než ji sem dali. Jen se teď hryžu závistí, že jí nevypadali vlasy, jen občas zvrací, což já naštěstí už ne.
Po večeři za náma přijde Mischelle.
"Tak jak se vám tu vede holky?" jde nejdřív zkontrolovat Klaudii a pak si přisedne ke mně na postel. Klaudie spíš jen pro sebe řekne sotva slyšitelně "Dobrý.." a dál se věnuje nějaké knížce. "A co ty?" podívá se Mischelle na mě.
"Ujde to.. bylo mi i hůř..ale i líp.."
"No to je celkem dobrý. Dneska večer tu budem mít návštěvu..ale je to tajemství.." usměje se a mě přijde, jako by jí bylo 10 a ne 25 let.
"My? Jak to myslíš?" zvednu obočí
"Někdo přijde na návštěvu, tak trošku si zahrát na ježíška, dostanete dárečky.. ale nemůžu říct kdo.." zatváří se tajemně.
"To bude nějaký pako, který si potřebuje zvednout popularitu.." odfrknu si.
"To si nemyslím..jsou to hodní lidi, už tu párkrát byli.. nech se překvapit.."
"No jo, uvidíme..nemáš něco dobrýho? Došli mi zásoby a ségra se na mě dneska vyprdla, byla radši na rande.." usměju se, protože jí to nezazlívám. Párkrát už si vyšla s Tomem, Billovým bráchou a prej si celkem rozumí.

© Crazy.DE.Bill (http://mywordabout.blog.cz/)
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Anketa

Show me the way

Ano

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama