Prosinec 2012

Sometimes being a bitch is all a woman's got to hold on to 41. Loučení

15. prosince 2012 v 11:41 | Eve* |  Sometimes being a bitch is all a woman's got to hold on to

autor: Báří

BILL toho měl v sobě tolik, že se tomu jeho šoupání nohou ani nedalo říct tancování. Sice se pohupoval do rytmu, ale neopouštěli jsme místo, přešlapovali jsme a točili se kolem jednoho bodu. Podíval se mi do očí, sotva je držel otevřené, jak se mu víčka tiskla k sobě.

Strach z lásky 8. Zásnubný večierok

13. prosince 2012 v 15:12 | Eve* |  Strach z lásky

autor: Erika

Tie dni u Kaulitzových ubehli ako voda. Už je sobota , deň tých zásnub . Nejako sa tam neteším lebo tam nikoho nepoznám ...Šla som do kúpeľne a umyla si zuby . Pozrela som sa pred seba do zrkadla a rozmýšľala aký účes si mám spraviť . Popravde ešte som nemala ani čas na to myslieť . Asi si natočím vlasy , bude to také jednoduché ale zase prípravne . Šaty už mám našťastie vybrané , do Nemecka som si zobrala dvoje také šaty . Vybrala som si ale moje obľúbené , sú také obtiahnuté ale naozaj pohodlné . Cítim sa v nich skvelo ...

Sometimes being a bitch is all a woman's got to hold on to 40. Konečně svoji

13. prosince 2012 v 11:40 | Eve* |  Sometimes being a bitch is all a woman's got to hold on to

autor: Báří

PO tom, co se Ester oblékla, čas začal utíkat ještě rychleji. Připadala jsem si jako v rychlém vlaku, všechno kolem mě bylo jako šmouha. Co potom musela prožívat ségra? Odešla jsem, abych zkontrolovala altánek a výzdobu, abych měla jistotu, že je všechno v pořádku. Když jsem přišla k nachystanému prostoru, Bill postával u začátku uličky, kterou pak měl projít, bavil se s nějakou skupinkou lidí. Ani jsem netušila, že už tady všichni byli. Měl na sobě skvěle padnoucí světlý oblek, bílou košili a narůžovělou kravatu, přesně v barvě mých šatů. Sotva mě uviděl, omluvil se ze společnosti a rychlými kroky se ke mně vydal.


Sometimes being a bitch is all a woman's got to hold on to 38. Předsvatební večer

9. prosince 2012 v 11:38 | Eve* |  Sometimes being a bitch is all a woman's got to hold on to

autor: Báří

SE Simone jsem u baru seděla déle, než bych sama předpokládala. Rozuměla jsem si s ní, což bylo ještě více překvapující. Vykládaly jsme si o zítřku, o celé nadcházející svatbě. Když jsem o tom tak mluvila, nemohla jsem se dočkat, až ta situace nastane. Vypila jsem několik džusů, ale nepřipadala si ani trochu opilá. Po rozhovoru se Simone jsem si připadala uvolněná, jako by to bylo právě to, co jsem potřebovala. Pořádný rozhovor se ženskou, ne Billa nebo zamilovanou sestru. Když už se čas posunul a já měla vypito více, než kdy předtím, omluvně jsem se na ni podívala.

Tyrkysová v dave 30. 2/2

9. prosince 2012 v 10:21 | Eve* |  Tyrkysová v dave

autor: Lill
,,Vieš, že ty za to nemôžeš?"
,,Ja viem, že nemôžem za to." nahodila svoj typicky odmeraný výraz a usmiala sa. Bolo jej
jasne, že za svoje choroby nemôže. Mala ťažký život, opustili ju tí, čo ju mali milovať naveky, týrali ju
doma, aj neskôr v domove. Odpila si z pohára čo bol na stole a znovu pohodlne usadila do veľkého
koženého kresla.
,,Ty za to nemôžeš."
,,Ja viem." čudovala sa prečo to opakuje. Snažila sa nedarovať doktorovi ani jeden pohľad, aby
si nevšimol, že tie papiere na stole jej robia zle: ,,Ako by som aj mohla. Je to z veľkej časti génmi dané,
tiež životnými okolnosťami. Minule som čítala, že vedci zistili..."
,,Ty za to nemôžeš." zodvihol spisy zo stola a kládol jej ich pred tvár: ,,Nemôžeš za to."
,,Oni ma nechali. A... viete, dajte to preč, nechcem na to pozerať." odvrátila si tvár, no on
neprestal.
,,Nemôžete za to." neprestal: ,,Nemôžete." zdôraznil.
Postavila sa z kresla a odišla do druhej časti miestnosti - hneď pod obraz.
,,Nemôžete za to." prenasledoval ju so spismi.
,,Ja.." chcela povedať niečo tvrďácke, ale v tom sa jej hlas zlomil a rozplakala sa. Rýchlo objala
doktora hoci vedela, že sa to nesluší a napoly kričala: ,,Ja som moju mamku tak ľúbila. Chcela som, aby ma ochraňovala. Chcela som, aby bolo všetko dobré. Ja sa za seba tak hanbím. Nechcem byť chorá.
Nenávidím sa. Prečo práve ja? Chcem byť normálna ako ostatní ľudia. Tak veľmi som sa snažila
zapadnúť aj oblečením aj knihami, záľubami, mysľou, ale ja to nedokážem. Bola som ochotná zmeniť
všetko, všetko na svete by som dala za to aby som ja nebola ja."
,,Amy.." snažil sa prehučať jej plač, tak to povedal trošku hlasnejšie. Letmo ju objal tiež:
,,Tvoju mamu ti už nik nevráti, ale jedno si uvedom. Nebol to jediný človek na svete, ktorý ťa môže
milovať. Vidím, tvoj stav sa vôbec nezlepšuje, skôr by som povedal že zhoršuje. Mala by si si od
všetkého oddýchnuť. Niekam si len tak vyjsť von, utíšiť sa a ukľudniť. Si stále v napätí a to ťa úplne
ničí. Tvoj stav sa môže veľmi zlepšiť, ale ty si to musíš ustriehnuť."
,,Nikam nesmiem ísť. Môj priateľ je veľmi slávny a mňa všetci nenávidia, že som jeho
priateľka."
,,Tak sa z tadeto odsťahujte? Myslím, že chudobný nie je, tak čo vám v tom bráni? Niekam kde
ho nepoznajú, ani teba."
,,Ani to nie je veľmi reálne, keďže tu má všetkých producentov a manažéra, ostatných členov
skupiny. Nie je to také jednoduché. Nie je až tak viazaný na miesto, skôr na ľudí. Nemôže si robiť čo
chce ani ísť kedy chce kam chce."
,,Tak ak ste si vybrali takýto život musíte sa s tým zmieriť."
,,Ja som si nevybrala.. Tak teda. Ono je to buď alebo. Buď sa prispôsobím alebo... neviem.
A popravde, strašne ma to hnevá."
,,Ty si taký drevený." nadávala Katy na Toma. Tokio Hotel boli nominovaní na ocenenie za
najlepšiu kapelu na odovzdávaní ocenení za hudobné výkony. Ako vždy po odovzdávaní bol priestor
na pohostenie, na rozhovory s novinármi, v neposlednom rade tanec. A tak Katy učila Toma aspoň čo
to zatancovať, nech sa za neho nehanbí. Už dlho sa o to snažila, no jej snahy boli márne. Vždy spravil
nejaký drevený krok, prišliapol jej nohu alebo len stál a kukal ako sa okolo neho vrtí.
,,Jejda s tebou je ešte horšie tancovať ako s mrcinou. Ešte aj tá je ohybnejšia ako ty. Však to
neni ťažké. Proste ideš že raz," spravila krok: ,,Dva, tri. Takto sa krútiš a tak. Čo je na tom také
nepochopiteľné?"
,,Si dnes taká pekná, že sa nejak neviem sústrediť."
,,No tak sa sústreď. Je to jednoduché. Raz, dva, tri."
,,Si zlatá, keď sa hneváš."
Kvokla si k nemu chytila, jeho nohu, posunula ju tam, kde mal ju dať pri tanci: ,,Raz, dvaaaa...
Och, máš ťažkú nohu ako stádo slonov." chytila ho za plece a dala sa do tanečnej pózy zatiaľ čo on ju
pobavene ignoroval: ,,A teraz sám."
Miesto tanca ju pobozkal na krk: ,,Mne sa nejak prestalo chcieť tancovať." pohladil ju po tvári,
cez výstrih, ruka sa mu zastavila až na jej zadku.
,,Už onedlho bude odovzdávanie cien a ty nič nevieš. Sa budem za teba hanbiť."
,,Je to až za mesiac a pol. To je kopa času." odhrnul jej vlasy z očí.
,,A čože by si teraz chcel?" usmiala sa na neho. Vedela, o čo sa pokúša, aj to, že vymyslel lepší
program ako tanec.
,,Rád by som sa pozeral s tebou na hviezdy aaa.."
,,Na hviezdy? Nikdy sme spolu nepozerali na hviezdy. Od kedy si taký romantik?"
,,Vážne? Tak to by sme veruže mali. Alebo, rad cestujem to nepoznaných zákutí..."
,,Nepoznaných zákutí, chceš ísť na túru? Ja nemám rada túry."
,,No, ani nie tak celkom túru. Vlastne áno, chcem, takú netradičnú. Túra a objavovanie tvojich
tajných zákutí.." snažil sa byť romantický. Hneď na to ju nadvihol a odniesol na sedačku v obývačke.
Hladil ju celú, rukou zachádzal aj do odevom zahalených častí tela. Horúčava stúpila do hlavy,
vzrušenie nabúralo všetky zmysli. Najprv sa na tom Katy veľmi smiala, ale neskôr zvážnela a vžívala sa
do pekných bozkov a objatí. Ani nevedela ako a prišla o tričko a nohavice. Keď už aj on mal zvlečené
tričko niekto vošiel do miestnosti. Boli to Bill a Amy, ktorí práve prišli od doktora. Aby Katy na
seba "náhodou neupútala" pozornosť hlasno zvreskla a spadla zo sedačky. Inštinktívne sa zakryla hoci
našťastie bola ešte v spodnom prádle a tvárila sa, že je naobliekaná ako snehuliak. Tom stále omámený
jej vôňou nechápal čo sa dialo a ťahal ju späť na sedačku. Spamätal sa, až keď začul z druhej strany
veľkej miestnosti takmer identický smiech s tým jeho, ktorý vydávalo jeho jednovaječné dvojča. Amy
si zakryla tvár, vzala Billa za ruku, aby ho odpratala preč, nech majú súkromie. Ten sa na tom ale tak
smial, že len s námahou bol schopný chôdze, chytal sa za brucho a vysmieval sa im.
,,Nabudúce dúfam, že vydržíte aspoň dôjsť do svojej izby. Hahaha." ozývalo sa ešte hodnú
chvíľku z prvého poschodia, kde zmizli.
Tom sa posadil pod pohovku vedľa svojej priateľky a zakryl jej odhalené časti tela svojou
rukou.
,,Tak to bol ale trapas." tvárila sa chvíľku vážne, ale pri pohľade na Toma sa musela smiať.
Však nedopadlo to až tak zle, mohla prísť do domu aj Tomova mama. To by bolo asi horšie.

Sometimes being a bitch is all a woman's got to hold on to 37. Snahy o sblížení

7. prosince 2012 v 10:18 | Eve* |  Sometimes being a bitch is all a woman's got to hold on to

autor: Báří

ZE vší té nervozity ohledně vítání rodičů jsem měla neskutečnou chuť na cigaretu. Když jsem se dostala do pokoje, věděla jsem, že tady Tom je, protože bylo odemčeno. Zhluboka jsem se nadechla, když jsem konečky prstů šťouchla do přivřených dveří. Brýle jsem si posunula do vlasů a prošla kolem neustlané postele na terasu. Tom seděl v proutěném křesle, na stehnech měl nějaké papíry, na kterých bylo napsaných několik melodií. Mezi prsty držel tužku a poklepával s ní na papír, znělo to jako hodně nervózní poťukávání. Automaticky jsem se natáhla po jeho cigaretách, ale když jsem uviděla jeho pohled, zastavila jsem se v půlce pohybu.

Spoiled little girl 21.

6. prosince 2012 v 10:23 | Eve* |  Spoiled little girl

autor: LeonTý*

"Co se s tebou děje Gabi?" Zajímá se Vera, když spolu sedíme u oběda a já se na ní překvapeně podívám a ona vysvětluje " Podívej se. Čas kdy tě vidím je opravdu minimální. Víš ještě, jak vypadá Patricie a Bea? Mimochodem víš, jak je otravné s nimi trávit čas bez tebe? A na svůj nejoblíbenější koníček nakupování už taky nemáš čas. Neříkej mi, že v tom má prst Bill. Mimochodem vaše fotky z toho večírku byly dokonalé."

Nesnáším umělý celebrity 11.

5. prosince 2012 v 10:12 | Eve* |  Nesnáším umělý celebrity

autor: Mikyy

''n ganz normaler tag, die strasse wird zum grab, die spuren sind verwischt…'
"Mmmm." začnu mrčet a vrtit se. Sáhnu po mobilu, kterej zvoní jako šílenej, nestíhám ani registrovat co je to za písničku, natožpak kdo volá.

"Haló?" spustím automaticky rozespalým hlasem.
"Marti, jsi to ty?" ozve se na druhé straně. No jistě. Vergessene kinder, oblíbená písnička mojí nejlepší kámošky.
"Kdo jinej by to byl?" zvýším podrážděně hlas.
"Tys spala?"
"Co myslíš?"
"Jsi nepříjemná, jako bych tě vzbudila, ale je 8 hodin večer, takže jsem předpokládala, že by jsi už mohla být vzhůru." začne se smát Maky.
"To jsi předpokládala teda proklatě špatně!"
"Chcu vysvětlení!"
"Jaký?" nechápu, o čem to zase mele.
"Proč bral Tom Kaulitz tvůj telefon?"
Už je mi to jasný, začnu se šíleně smát.
"Nežárli!"
"Já nemám důvod žarlit, Bill je víc sexy, ale ty je přece nesnášíš."
"No, né tak docela."
"Tak to potom nechápu!"
"Jaká novinka, tvoje obvyklá činnost, nechápání." začnu ji kamarádsky pošťuchovat.
"Hahaha, vtipná jako obvykle. Ale vážně, spala jsi s ním?"
"Jistě, že ne. I když, možná bych si dala říct, ale jen další úlet. Myslím, že by to bylo vzájemný, ani jeden s opačným pohlavím nevydržíme zrovna dlouho!" začnu se smát.
"Musíš být tak hlučná, hvězdo?" ozve se najednou hlas u mého ucha a mluví to anglicky, cože?! Aha, Tom, já na něj zapoměla. Měla bych se stydět
"Promiň, Tome, ale volá Maky, stejně by tě dřív nebo pozdějc zbudil Bill. Určitě už tě hledá."
"Nehledá, je zvyklej!" blbě se uculí.
"Ty seš v posteli s Kaulitzem starším?" vyletí Maky.
"Jo, včera byla bouřka a já nechtěla bejt sama a navíc jsme si dobře pokecali. Zejtra, jak dojedu dom, ti to všechno povykládám a vysvětlím, neboj, o nic nepřijdeš!" začnu se tlemit
"Dobře, ale běda ti, jestli mi něco zatajíš!" začne parodovat žárlivou manželku
"Neboj, čau!" vypla jsem mobil, hodila ho na stůl a přitáhla se blíž k Tomovi.
"Promiň, že jsem tě vzbudila, já jsem nechtěla, přísahám." udělám milej kuk.
"Jak jinak." začne se smát.
Nastává trapný okamžik ticha. Nevím, co mám říkat, bohatě mi stačí ten pohled na něj.
"Tak co, jak se cítíš po tvém prvním předávání cen Mtv?" prolomí zázračné ticho.
"Hele a víš, že fajn?! Mám dvě ceny, ležím vedle kluka, kterého jsem ještě včera nesnášela. Co víc si můžu přát?" usměju se.
"Já… To opravdu netuším"
"Abys víc jedl." pronesu bezmyšlenkovitě, jelikož mě tlačí jeho žebra.
"Že to říkáš zrovna ty, to ty bys měla papat polívčičky, abys vyrostla!" oplácí mi.
"Ty seš hnusnej, pořád máš něco proti mojí výšce. Ale přece, co je malý, to je milý…"
"…a v posteli roztomilý" začne se gebit Tom.
"Ty seš nadrženej, myslíš ty vůbec na něco jinýho, než na sex?"
"Na holky" pronese po usilovném přemýšlení.
"Aha, je mi to jasný."
"Ty jsi nás přece jenom zas tak nesnášela. Měla jsi vyzvánění Vergessene Kinder, to poznám všude. Do tý písničky byl Bill tak zamilovanej, že jsem ju musel hrát furt dokola, ten začátek poznám. To vybrnkávání…D struna 5. Pražec se mění s G strunou a 7. Pražcem, to zůstává a ty jenom přehodíš z D na A do 6. Pražce, je to jednoduchý a efektivní." Vysvětluje mi Tom.
"Absolutně nechápu, o čem to mluvíš. Nemůžu za to, že Maky má tu písničku ráda, mám na každýho ze seznamu jinou písničku, nějak spojenou s ním, abych hned poznala kdo volá." vysvětluju mu pro změnu já můj systém.
"Aha a jakou máš na mě?" napjatě mě sleduje, nevím, jestli čeká něco jako Sex on the beach nebo co, ale každopádně myslí určitě blbě.
"Nemám tvoje číslo!" setřu ho s úsměvem na tváři.
"To se musí napravit!" natáhne se přeze mě pro mobil, ležící na nočním stolku. Začal do něj zběsile naťukávat číslo a posléze se prozvonil.
"A máš moje číslo!" prones s jiskřičkama v očích.
"cvrk! bez něj bych se určitě neobešla. To ho rozdáváš každé holce, se kterou strávíš noc? To už tvoje číslo musí být notoricky známé." poznamenám jedovatě.
"O co ti jde? Nedávám ho nikomu, jen lidem, u kterých bych si přál, aby mi zavolali. Netrávím obvykle noc s holkou v posteli, aniž by se nic nestalo." přizná se.
"Na ojetí sis prostě vybral blbou holku!" nasupeně vstanu a jdu se osprchovat.
Jakmile jsem se vrátila, Tom už tam nebyl. 'To je kretén!' pomyslím si. Dlouho jsem nepsala na blog, proto vytáhnu noťas a píšu.


Název: Život je plný překvapení"
Autor: Yes Button
Text: Je něco kolem osmé večer a já se zhruba před hodinkou vzbudila. Včera jem to možná trochu přetáhla. Ale určitě toho nelituju, užila jsem si tolik srandy. Dneska nebo zítra vám sem hodím video, jak to vypadá, když celebrity hrají flašku na aferpárty EMA. Bylo to fakt vtipný, vidět třeba frontmana Simple Plan hrát flašku. Ještě před tím, než jsem se vůbec dostala na ten mejdan, se mi stala jedna taková velice podivná věc. Někdo by možná řekl velice romantická, ale teda moc romantický mi to nepřišlo. Uvízla jsem ve výtahu s panem Kaulitzem starším. Byla to docela komedie. Myslím, že už jste všichni četli naše příspěvky, co jsme si psali na Twitteru. Byla to docela sranda. Možná bych měla pomlčet o tom, vedle koho jsem se vzbudila. Ale probuzení to bylo sakra příjemný. Když pominu telefonát mojí nej kámošky, která mě mimochodem vzbudila a já pak nedopatřením vzbudila osobu spící vedle mě xD Na kterou jsem se pak naštvala a zalezla se osprchovat, ona se nejspíš taky naštval a odešla. Kde je jí konec? Myslím, že tuším xD
Ps. Strašně mě bolí záda
Papa Yes Button

Napadla mě úžasná myšlenka, po té prokalené noci bych potřebovala oddech, proto jsem si vzala plavky a hnala se směrem do přízemí hotelu, kde mají wellness.
Hodila jsem ručník na lehátko a ponořila se do příjemně teplé vody. Měla jsem celý ten gigantický bazén jen pro sebe. Užívala jsem si to. Nic mě nedokázalo nabudit tak jako voda. Myslela jsem si, že můj klid nemůže trvat věčně.
Najednou cítím něčí silné paže, tak mě objali zezadu a omotali se mi kolem pasu.
"Vždyť sem nemůžeš ani dosáhnout." pošeptal mi neznámý do ucha. Identita byla odkryta, podle hlasu mi bylo jasné, že je to Tom.
"By ses divil a vůbec… Pusť mě, nemáš právo na mě hrabat!" naštvu se a snažím se vymanit z jeho silného, ale přitom tolik jemného sevření.
Jsem úplně paf z toho, že mě opravdu pustil, ale nějak jsem neodhadla hloubku a snažila jsem si stoupnout nevědomky na zem. Úplně nepřipravená jsem žuchla do hloubky. Cítím jenom něčí ruky, tak mě tahají ven. Jakmile vidím známou místnost s bazénem, oddychnu si.
Tom mě drží nad vodou a pobaveně mě sleduje.
"Dobře, možná jsem trochu malá. Dík." rukama jsem se ho chytla kolem krku a nohy jsem mu obtočila kolem pasu, hlavu jsem si položila na jeho rameno a byla jsem naprosto spokojená. Tom mě chytl za zadek a koukal někam do blba. Z ničeho nic se pohne směrem k východu z bazénu a někam mě vláčí. Absolutně mě nezajímalo, kam jde, bylo mi to jedno, hlavně být s ním. Nechápala jsme svoje myšlení, ale jedno jsem věděla naprosto jistě. Chci být s ním, protože je mi s ním dobře, konečně se cítím v bezpečí. Ze zamyšlení mě až probere hlas, Tomův hlas. "Uvolni se!"
Až teď se všímám, že mě položil na masážní lehátko. Jeho dlouhé, jemné prsty zkoumají místečko po místečku na mých zádech. Ani si nedokážete představit, jak je to příjemné. Pod jeho doteky se prohýbám a vrním jako kočka, je to úžasný.
"A nejsem naštvaný. Ani jsem nebyl, jen jsem si myslel, že už mě nebudeš potom chtít vidět." vysvětluje Tom.
"Taky, že jsem nechtěla!" pousměju se.
"Promiň, jestli to vyznělo tak, že seš holka jenom na sex."
"Jo vyznělo."
"Není to pravda, vážím si tě."
"Tome, tomuhle snad nevěříš ani ty sám. Dobře, možná si mě vážíš, ale vždycky jde jenom o sex."
"To není pravda, neznáš mě!"
"Právě, že se bojím, že tě znám až moc dobře." posmutním
"Nejsem takový, jak o mě píšou časáky!"
"Tome, na tom nesejde, zejtra stejně oba odjíždíme. Každej si půjdem zase svojí cestou. Ty budeš superstar a sex idol všech náctiletých slečen a já se vrátím do bytu 3+kk, za matkou alkoholičkou, do dnů nejistoty a nebezpečí, budu dál jezdit na skatu, zpívat a žít si svůj život bez celebrit jako jsi ty nebo Beyonce, na měsíc půjdu zase do školy a pak pojedu na turné." jakmile na tohle všechno pomyslím, derou se mi slzy do očí.
"Stejně se zase potkáme někde, na nějakém udílení cen." setře mě Tom, nejspíš pochopil, že jsem mu tím chtěla říct, že se na tento pobyt budu snažit zapomenout.
"To asi jo, ale na tom teď moc nesejde."
"To se pleteš. Proč kazíš okamžiky, kdy můžeme být spolu? Jenom my dva."
"Tome, žádný my dva není."
"Ale mohlo by být."
"Ne, to by opravdu nemohlo!" naštvaně jsem se zvedla a odešla do svého luxusního pokoje. Jak já miluju tyhle hotely, klid, pohoda, luxus. Všechno, co se mi doma nedostává. Vzala jsem si svůj luxusní kufr a začala jsem si do něj balit věci. Zítra odjíždím. Zase vstříc novým dobrodružstvím do mé rodné země, mého rodného města. Uch, už bych mohla bydlet sama. Za hodinku jsem sbalená a zapínám notebook.

Tyrkysová v dave 30. 1/2

5. prosince 2012 v 10:11 | Eve* |  Tyrkysová v dave

autor: Lill
Oheň. Tak mocný živel. Dokázal ohriať, zachrániť, ale aj ublížiť či zabiť. Jeho dym dusil, jeho
plamene zohrievali kosti horiacej bytosti. Bol to oheň čo obklopoval jej útle telo, dusil, ubližoval. Ale
dokázala aby existovať bez neho?