Secret Lies

Secret Lies #40 END

24. listopadu 2011 v 14:00 | Anette

Autor: Crazy.DE.Bill & Anette
Warning: hetero, romantika



Dámy a pánové,
ano, jsme u konce Tajemných lží (Secret Lies). Děkujeme vám všem, kteří jsdte četli a komentovali. Vaše komentáře nám moc pomáhaly a pokaždé jsme se z nich těšily. :) Díky moc všem a brzy nashledanou, s novou povídkou! Tohle jistě není poslední z naší tvorby.
S láskou
Crazy.DE.Bill & Anette

40.

"Ale možná taky nechci, abys tady zůstával." dodala jsem. Popravdě, sama jsem si nebyla jistá. Pořád jsem na něj byla naštvaná, i když se snažil.
Tom zůstal stát několik kroků ode mě. "Tak to bych taky pochopil."
"Víš, mám tě pořád ráda, jen se snažím být opatrná. Nenechám se zmást… tímhle." pohodila jsem rukou směrem k jeho nahé hrudi. Vypadal božsky, ale já se nenechám jen tak lehce koupit.
"To jsem ani neměl v plánu. Já počkám vedle." omluvně se na mě podíval, než zmizel za dveřmi koupelny.
Chvíli jsem koukala na zavřené dveře a přemýšlela. Ne, nebyla jsem moc krutá, udělala jsem správnou věc. Svlékla jsem si spodní prádlo a naložila se do horké vany. Byla dost velká pro dva lidi, sama jsem si v ní připadala zvláštně. Ještě před několika desítkami minut jsem přemýšlela nad tím, jak se Toma co nejrychleji zbavit a teď uvažuju, jestli bych ho neměla zavolat, aby se se mnou šel vykoupat.
To, co jsem k němu cítila, pořád neuhaslo. I přesto, jak mi ublížil. Navíc jeho chování bylo přímo ukázkové a jeho slova mě hladila na duši a říkala, že tentokrát bude všechno dobré.

Secret Lies #39

22. listopadu 2011 v 14:00 | Anette

Autor: Crazy.DE.Bill & Anette
Warning: hetero, romantika



39.
"Tome, já nevím," cítila jsem, jak se mi do očí derou hořké slzy. Popotáhla jsem a zamrkla. Snažila jsem se je zahnat. Nechtěla jsem brečet, vůbec jsem před ním nechtěla brečet.
Tom si kleknul na koleno, vypadalo to, jako kdyby mě žádal o ruku. Vzdychla jsem a sklopila pohled.
Tom jemně vzal mou ruku do své, neprotestovala jsem, a proto se nesnažila o to, abych se mu vytrhla.
"Já tě prosím, hlavně mou podstatou, dej mi ještě jednu šanci ti dokázat, že i já se dokážu změnit, když mám u sebe někoho, jako jsi ty." Vtiskl malý polibek na mou ruku.
Stáhla jsem ji k sobě. Tohle mi bylo trochu nepříjemné.
"Nedělej tady ze sebe šaška," hlas mi zeslábl. Už jsem na něj nedokázala křičet, i když jsem chtěla. Chtěla jsem ho znemožnit, a dokázat mu, že nevěřím ani jednomu slovu, co řekl, ale nedokázala jsem to. Ozvala se znovu ta krvácející rána v mém srdci a všechny ty pocity se změnily ve vteřině rozhodnutí.

Secret Lies #38

20. listopadu 2011 v 14:00 | Anette

Autor: Crazy.DE.Bill & Anette
Warning: hetero, romantika



38.
O_o Tom

Skoro celou cestu na letiště se mi snažil Bill dovolat. Pravděpodobně právě zjistil, že mám jeho telefon. Jen doufám, že ho nenapadlo co mám v plánu a nemá někde napsané číslo na Ell, aby ji včas informoval, to by potom bylo všechno zbytečné.
Na letišti jsem se ničím nezdržoval, hned jsem se nechal odbavit, aby se ke mně Bill nedostal, kdyby ho napadlo jet za mnou na letiště. Snad ho nenapadne, že letím do Paříže, ale s tím moc nepočítám, když jsem mu řekl o Mnichovu, takže mě tu snad ani hledat nebude.
Až když jsem konečně seděl v letadle, oddechl jsem si. Než jsem vypnul mobil, zahlédl jsem na displeji, že mám od Billa 48 nepřijatých hovorů. Asi mě zabije, až se vrátím, ale jsem ochotný to risknout. Taky je dost pravděpodobné, že mě zabije Ell, až mě uvidí.
Byl jsem z toho čím dál nervóznější a nesvůj, už jen proto, že jsem měl poprvé vyjádřit pocity, které pro mě byli naprosto nové. Vždycky jsem si myslel, že si budu užívat, a jestli se někdy usadím, bude to tak v padesáti. A teď všechno vidím úplně jinak, už nechci žádnou jinou než Ell a jestli se mi nepodaří ji přesvědčit, nejspíš ze mě bude srarej nevrlej mládenec.
"Vážení cestující, vítáme vás na palubě letadla číslo..." ozval se z reproduktorů hlas oznamující, že se právě chystáme odlepit od země. Počkal jsem, dokud jsme nebyli ve vzduchu a pak jsem si do uší pustil muziku, aby mi cesta za Ell utekla o něco rychleji.

Secret Lies #37

18. listopadu 2011 v 14:00 | Anette

Autor: Crazy.DE.Bill & Anette
Warning: hetero, romantika



37.
O_o Ell
Celé tři týdny jsem neměla ani den volna, proto jsem byla ráda, že už konečně budu mít aspoň chvíli pro sebe. Tedy pro sebe a Billa, za kterým dnes večer odlítám do Paříže. Už se nemůžu dočkat! Jsem jako malá holčička, co se těší na Ježíška a dárky, které jí ten starej fousatej chlapík přinese.
Byla jsem doma a házela do kufru poslední věci, které nesmím na ten víkend zapomenout.
"Trička, tílka," zamračila jsem se. Zdálo se mi, že toho mám nějak moc, vsázím na to, že ten kufr nebudu moct ani zapnout.
Vzdychla jsem a opět přehrabala všechny věci. Ty, které se mi zdály zbytečné, jsem vyházela na postel a bez skladu a ladu jsem je tam nechala ležet. Rozhodnutá, že je uklidím, až se vrátím.
Nakonec, k mému štěstí, se mi povedlo kufr i se všemi potřebnými věcmi zapnout. Dovlekla jsem ho ke dveřím. Nezbývalo mi už moc času, taxík tu měl být každou chvíli. Už se jen převléknout do něčeho pohodlného, v čem vydržím celý let až do Paříže.
Vyházela jsem zbytky věcí, co mi zbyly ve skříni, a rozmýšlela se. Nakonec jsem zvolila jednoduché džíny a nějaké tílko. Přes ramena jsem si hodila mikinu.
Byla jsem připravená.

Secret Lies #36

16. listopadu 2011 v 14:00 | Anette

Autor: Crazy.DE.Bill & Anette
Warning: hetero, romantika



36.

O_o Tom

"Ahoj Ell. Jak se vede? Právě jsem dojel domů. Co děláš?"

Znovu jsem si přečetl těch pár slov a přemýšlel, jestli by to tak Bill vážně napsal. Nakonec jsem usoudil, že je to věrohodné, přece jen svého bratra znám.
Slova SMS musely taky vyznít tak, abych se nezeptal nebo neřekl něco, co by mě prozradilo. Pořád jsem nevěděl, jestli byl Bill opravdu ve Španělsku a jestli tam byl sám nebo s ní. Že jsem se to mohl dozvědět z dalších SMSek od Ell mě napadlo, až když jsem stiskl tlačítko 'odeslat'.
Pročetl jsem ještě několik SMS, z kterých jsem se dozvěděl, že místo ve Španělsku byl Bill v Londýně s Ell. Nepřekvapilo mě to, cítil jsem, že lže, jen jsem si nebyl jistý v čem přesně. Mrzelo mě, že mi můj vlastní bratr lže, jenže jsem si za to mohl sám. Kdybych nebyl vůl, byla by Ell teď tady se mnou a všechno by bylo super.
V odeslaných zprávách jsem se dozvěděl, že po příletu jí poslal SMS s tím, že v pořádku přistál. To se mi hodilo, aspoň nebudu vypadat jako blbec, že se jí ptám na něco, na co už se jí ptal. Vlastně za blbce by byl Bill, ne já.
Z přemýšlení mě probral zvuk přicházející zprávy. Pro jistotu jsem vypnul zvuky, abych nepřitahoval zbytečně Billovu pozornost.

"Ahoj Bille, já se válím v poteli s popcornem a seriálem, takže mi je fajn, jen je škoda, že už tu se mnou nejsi. Odpočiň si po té dlouhé cestě."

Secret Lies #35

14. listopadu 2011 v 14:00 | Anette

Autor: Crazy.DE.Bill & Anette
Warning: hetero, romantika



35.
Dny, které mi byly dopřány, abych strávila s Billem, utekly jako voda. Opět jsem stála na letišti a pozorovala letadlo, které se odlepovalo od země a v němž seděl Bill, vracejíc se domů. Bylo mi smutno. Sice jsem věděla, že se zase brzy uvidíme, ale ta doba mezi tímhle setkáním a tím dalším bude jistě nekonečné.
Jakmile se letadlo ztratilo za hradbou mraků, pomalu jsem se rozešla zpět ke svému autu a zamířila domů.
Otevřela jsem dveře do bytu, zabouchla za sebou, zula se z bot a okamžitě zamířila do postele. Ty dny byly super, ale byly taky hrozně vyčerpávající. Proto jsem se rozhodla, že poslední den volna strávím ve své posteli, s popcornem v ruce a pustím si k tomu nějaký seriál. To bude jistě příjemné strávení jednoho dnu.
Nechala jsem mikrovlnku, aby mi vyprskala popcorn, a mezitím jsem se přehrabovala v DVD, abych našla svůj nejoblíbenější seriál. Když jsem ho nemohla najít už skoro deset minut, byla jsem naštvaná. Copak nikdo nemá se mnou trochu slitování?
Nakonec jsem ty DVD našla úplně na jiném místě, než jsme si pamatovala, že jsem je tam dávala.
Zaběhla jsem si pro popcorn, vrazila DVD do přehrávače a zachumlala se ve své obrovské posteli pod obrovskou teplou deku. Připadala jsem si nedotknutelně.

Secret Lies #34

12. listopadu 2011 v 14:00 | Anette

Autor: Crazy.DE.Bill & Anette
Warning: hetero, romantika



34.
Kino jsme si s Billem oba užili. Smáli jsme se ještě cestou z kina domů a snažili se parodovat herce. Když jsme dorazili do bytu, objednali jsme si další pizzu a uhnízdili se v mojí velké posteli. Nedělalo mi problém sdílet s Billem postel, ani když jsem na sobě měla jen noční košilku. Byl pro mě jako můj vlastní brácha a nejlepší kamarád zároveň. Navíc jsem věděla, že Bill by si ke mě nikdy nic nedovolil, stejně jako já k němu.
"Zítra vyrazíme do toho klubu." oznámil mi s plnou pusou.
"Jasně." mrkla jsem na něj. "Bude zábava. A odpoledne můžeme vyrazit po památkách, nebo tak. Sama jsem je ještě moc neprozkoumala, není na to čas."
Bill přikývl. "To zní dobře. A co teď, pustíme si nějáký film ne? Nejlíp horor po té romantické komedii." zakřenil se.
"No jasně, když se tu v noci nepočůráš strachy." zasmála jsem se a díky téhle poznámce jsem od Billa schytala ránu polštářem.
"Nejsem ty." vyplázl na mě jazyk.
Pustili jsme si film a užívali pohody, která mezi námi i přes napětí filmu vládla. Jenže to trvalo asi jen půl hodiny, dokud se neozval Billův mobil, někdo mu volal.

Secret Lies #33

10. listopadu 2011 v 14:00 | Anette

Autor: Crazy.DE.Bill & Anette
Warning: hetero, romantika



33.
O_o Tom
Už je tomu několik měsíců, co Ell odešla. Několik měsíců, co jsem na své posteli v hotelovém pokoji našel všechny lístky, které jsem ji poslal, medvídka a i řetízek, který jsem ji koupil.
Několik měsíců a já stále nemám ani ponětí, kde by se mohla právě v tuto chvíli nacházet.
Frustrovaně jsem vzdychl. Štvalo mě to. Kolikrát jsem se snažil dovolat se jí, ale telefonní operátor vždy oznamoval to stejné - volaný účastník neexistuje. Takže si změnila i číslo a já už nemám žádný kontakt, jak se s ní spojit, omluvit, jak ji znovu vidět. Vím, nebo aspoň tuším, že Bill je s ní stále v kontaktu, ale on mi nechce nic prozradit, ani malou indicii, jak bych ji mohl najít. Byl jsem opravdu v koncích. Jediná holka, kterou jsem měl fakt upřímně rád, a já jí způsobím takovouhle újmu. Nikdy jsem o nic podobného nestál, myslel jsem, že vztah s někým je mnohem jednoduší, a že ztráta toho, koho máte rádi, nebolí tolik, jako právě teď bolí mě. Tolikrát jsem se snažil Billa přimět, aby mi něco řekl, ale pokaždé na to odpověděl stejně - že neví.
Mrzelo mě to. Mrzelo mě, že jsem jí ztratil a že mi brácha lže. Věděl jsem to s jistotou. To jsem teda dopadl. Jak jsem byl naivní. Ale starého psa novým kouskům nenaučíš.

Secret Lies #32

8. listopadu 2011 v 14:00 | Anette

Autor: Crazy.DE.Bill
Warning: hetero, romantika



32.
Jakmile jsme byli konečně doma, uvařila jsem nám kávu a posadili jsme se v obýváku, rozmrzlo i Billovo chování a přestal být tak mrzutý. Oba jsme se pro jistotu zahrabali pod velkou deku.
"Tak povídej, jak se ti tu líbí?" usmíval se na mě.
"Už jsem ti přece všechno dávno vyklopila v smskách a když jsme si telefonovali. Pořád se mi tu líbí a jsem spokojená. Spíš ty povídej, jak tě napadlo, že za mnou přijedeš, aniž bys mi o tom dal vědět?"
"Chtěl jsem tě překvapit, ale to počasí mi trošku udělalo čáru přes rozpočet. Navíc jsem ani nenašel volnýho taxíka." zakroutil pohoršeně hlavou.
"Jo to znám. Ale víš, jakou to má pro nás výhodu?" na tváři se mi objevil úsměv.
Bill se na mě podíval a zvedl jedno obočí. "Že teď nevylezu z postele, protože z toho onemocním?"
"Haha, to jsem zrovna nemyslela. Ale spíš, že si uděláme odpoledne výlet a pořádně si zanakupujeme. Nikoho tak skvělýho na nákupy jako jsi ty, jsem tu nesehnala."
Potěšeně se usmál. "Dobře, tak to beru. Ale až nebude taková kosa." zase se zamračil.
"Samozřejmě." přikývla jsem. "Nejdřív mi vyprávěj o vašich cestách a koncertování, chci slyšet všechno. Tys mi toho do telefonu tolik nevyprávěl, jako já tobě."

Secret Lies #31

6. listopadu 2011 v 14:00 | Anette

Autor: Crazy.DE.Bill & Anette
Warning: hetero, romantika



31.
Uběhlo několik měsíců, a já měla plné ruce práce. Na život v Londýně jsem si rychle zvykla. Nebylo to tak těžké, když chcete zapomenout. Hlavně mi k tomu dopomáhala práce, které jsem měla až nad hlavu. Díky Hannah a jejím dobrým kontaktům, jsem se za ty měsíce, co jsem tu poklidně žila, dostala až do vysokých maskérských kruhů. Hannah a její přátelé mi pomohli na dobře placené místo, které ale obnášelo spoustu cestování. To mi nevadilo, byla jsem na to zvyklá od kluků, a byla jsem taky ráda, že pořád netrčím na jednom a tom samém místě.
Zatím jsem ale neměla ještě čas na to, abych si sehnala vlastní bydlení, tudíž jsem stále přebývala v bytě Billa a Toma. Bylo mi to sice blbý, ale Bill mě neustále ujišťoval, že to vůbec nevadí, že je rád, že tam někdo je - aspoň se prej na skříních neusazuje prach.
Jak jsem slíbila, byla jsem s Billem neustále v kontaktu. Každý den jsme si volali a smskovali. Když už ale jeden z nás neměl ten čas, aby zvedl příchozí hovor, vynahradili jsme to spoustou textových zpráv nebo nějakou pikantní mmskou. Můj telefon byl tak zahlcen, že jsem měla pocit, že si brzy budu muset koupit nový, protože tenhle to nezvládne. Naštěstí to přežil - bez újmy.
Věděla jsem, že se ještě nevrátili z tour domů a tak Bill nemá čas, aby se za mnou zastavil v Londýně. Nezazlívala jsem mu to, byla jsem ráda, že dělá to, co ho baví.
 
 

Reklama